ZKRATKA (abreviace)
1. Výsledek zkrácení (a) slova n. (b) slovní skupiny: (a) doktor // dr., kilogram // kg, století // stol. …; (b) a jiné // aj., a tak dále // atd., mimo jiné // mj. V mluveném projevu se z. obyčejně vyslovují nezkráceně, a to i tehdy, jestliže se v psaném jaz. ustálily (např. z. prof. vyslovujeme [profesor], z. mj. [mimo jiné], z. rtg. [rentgen] n. [rentgenogram]); některé z. lze vyslovit dvěma způsoby: atd. [atd.] n. [a tak dále]. Z. neobsahují flexi, ale vyslovujeme je s flexí: setkám se s prof. Novákem [s profesorem Novákem]. Často z. ani nevyjadřují slovní druh, např. z. subst. může znamenat substantivum n. substantivní. Tyto z. vznikají buď záznamem počátečního písmene n. skupiny počátečních písmen (pan n. pán // p., to znamená // tzn., před Kristem // př. Kr.), n. záznamem první části slova (profesor // prof., oddělení // odd., století // stol. …) n. záznamem pouze vybraných souhlásek (rentgen // rtg., doktor // dr., podplukovník // pplk., staročeský // stč.). Z. tvořená minuskulemi (tj. malými písmeny) je signalizována tečkou na konci (odd. // oddělení, stol. // století). V případě, že se z. změnila ve značku, kterou je třeba považovat za přesně definovaný grafický symbol, tečka odpadá (cm // centimetr, hl // hektolitr, A // ampér, Hz // hertz, mf // mezzoforte). Také za značky se v mluveném projevu dosazují slova, z nichž zkrácením vznikly; např. Novorozeně vážilo 3 kg 300 g // [tři kilogramy (a) tři sta gramů]).
2. Výsledek zkrácení víceslovných pojmenování: Tradičně se rozlišují dva typy: (a) iniciálové zkratky a (b) slabičné zkratky.
(a) Zkratky iniciálové // Akronyma vznikají z počátečních písmen částí víceslovných pojmenování; jsou založené na čtení prvních písmen slov: USA, vysl. [u: es a:]; ÚMČ (= Úřad městské části), vysl. [u: em če:] apod.; pod přízvukem je poslední slabika. Z. tohoto typu jsou známy už ze starověku, srov. v předkřesťanském Římě: SPQR // Senatus Populusque Romanus, podle evangelia sv. Jana na kříži Ježíše Krista: INRI // Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum. V 19. stol., a hlavně v období první republiky narůstal počet z. tvořených majuskulemi (tj. velkými písmeny) počátků slov, která tvořila součást názvu, i u nás (ČSR // Československo, KU n. UK // Karlova univerzita n. Univerzita Karlova), včetně přejímek (BMW // Bayerische Motorwerke, NSDAP // Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei …). Jejich počet se rychle zvětšoval po r. 1948 zejména zkratkami pro nové skutečnosti, u nás jednak zkratkami, které vytvářel komunistický systém moci a organizování státu (SVVŠ // střední všeobecně vzdělávací škola, MNV // místní národní výbor, ROH // Revoluční odborové hnutí, JZD // jednotné zemědělské družstvo; SNB // Sbor národní bezpečnosti, UJEP // Univerzita Jana Evangelisty Purkyně), jednak přejímanými mezinárodními zkratkami, které vznikaly zvl. zkracováním angl. výrazů (NASA // National Aeronautics and Space Administration, OPEC // Organization of the Petroleum Exporting Countries, NHL // National Hockey League …). Po zániku komunistického režimu v r. 1989 záliba v (a) tvoření iniciálových zkratek a (b) přejímání angl. iniciálových z. neupadla, např. (a) AV ČR // Akademie věd České republiky, EHK // Evropská hospodářská komise, CHKO // chráněná krajinná oblast, BIS // Bezpečnostní informační služba, (b) AIDS // acquired immune deficiency syndrome, CD // compact disc, FAQ // frequently asked question, CT // Computed Tomography … Množství zkratek přichází z angl. v souvislosti s elektronickými komunikačními systémy, např. www // z angl. World Wide Web, http // z angl. Hypertext Transfer Protocol, SMS // z angl. Short Message Service, LCD // Liquid Crystal Display. Někdy odpovídá z. jak českému, tak anglickému výchozímu sousloví, např. n.s. // nová série, new series. Doménou tvorby a užívání zkratek je administrativa, publicistika, odborná komunikace, ale také písemné projevy soukromé sféry, zejména zprávy SMS, kde vinou omezeného rozsahu textu a rychlosti psaní vznikají i zkratky individuální. Tomu odpovídá i množství výkladových slovníků zkratek, zčásti specializovaných pro některé obory. Dnes jsou často přístupny na internetu (např. http://www.libri.cz/; http://zkratky.info/), jsou interaktivní a jejich obsah se stále mění. Nadužívání z. v administrativě se vysmívá ve známé písni I. Mládek (cit. první sloka):
Z PLR do MLR jel jsem přes ČSSR, |
SNB mé DKW si stoplo na TK. |
Mé DKW SPZ ABT 25–50 |
musí teďka na GO do ČSAO. |
Iniciálové z. vznikají zpravidla sdružením velkých písmen bez teček (ČVUT, CT, ČT, OSN, BBC). Výjimky jsou poměrně řídké, např. L.S. = loco sigilli ‘místo razítka’, P.T. // pleno titulo (v adrese místo uvedení titulu n. v dopise místo oslovení). Doporučuje se, aby zvuková realizace akronym byla shodná s výslovností jednotlivých písmen č. abecedy. Ani v akronymech převzatých z angl. není nutné vyslovovat jednotlivá písmena podle abecedy angl., pokud se ovšem angl. výslovnost v č. neustálila, srov. výslovnost O.K. *[o: ka:], nýbrž [ou kej]. Podobně č. přejala výslovnost BBC [bi: bi: si:] // British Broadcasting Corporation. U angl. akronym, u nichž jsme si zvykli na výslovnost podle č. abecedy, působila by angl. výslovnost vyumělkovaně: NATO // North Atlantic Treaty Organization vyslovujeme [nato], USA // United States of America čteme [u: es a:].
Několik přejímek inciálových zkratek, jejichž denotátem jsou předměty, se píše s malými písmeny a morfosyntakticky se chovají jako apelativní substantiva: laser // light amplification by stimulated emission of radiation), radar // radio detection and ranging.
Z. se často – podobně jako v angl. (a jinde) – objevují jako součást pojmenování: C‑vitamín // vitamín C, DVD záznam, SOS dětská vesnička. Spojení cizího akronyma s českým n. do češtiny přejatým jménem, jehož význam je už obsažen v akronymu, se označují žertovným termínem redundant acronym syndrome syndrome (RAS syndrome): virus HiV // HiV virus ‘Human Immunodeficiency Virus virus’, RAM‑paměť ‘Random‑Access Memory paměť’; PDF formát ‘Portable Document Format formát’; objevuje se ovšem také v angl., odkud akronymum pochází, a jinde: PIN number ‘personal identification number number’; viz ↗pleonasmus.
(b) Zkratky slabičné // Zkratky kombinované vznikají z počátečních slabik nebo i hlásek částí víceslovných pojmenování: Janáčkova akademie múzických umění // JAMU, vysl. [jamu]; Československá dopravní kancelář // Čedok; Poštovní filatelistická služba // Pofis, Bezpečnost silničního provozu // Besip. Nazývají se také zkratková slova, protože se začleňují do věty jako slova ohebná.
V hovorovém jaz. vznikají někdy z iniciálových zkratek příponou zkratková slova, např.: Občanská demokratická strana: ODS > ódéeska; Škola uměleckých řemesel: ŠUŘ > šuřka; SMS > esemeska; viz ↗zkracování.
O ↗zkráceninách, tj. slovech jako gynda (< gynekologie), gympl (< gymnázium) viz ↗truncation.
- Bartošek, J. K diskusi o zkratkách. NŘ 58, 1975, 25–30.
- Borisov, V. V. Abbreviacija i akronimija, 1972.
- Čálek, K. Slovník zkratek, 2009.
- Elman, J. Velký slovník zkratek Evropské unie, 2000.
- Filipiak, Č. & P. Petřík. Slovník odborných a všeobecně používaných zkratek, 1993.
- Horecký, J. O skratkách a značkách v slovenčine. Slovo a tvar 1, 1947, 9–14.
- Hrbáček, J. Typy zkratkových pojmenování v ruštině a v češtině. ČSR 12, 1967, 156–162.
- Hrbáček, J. Zkratky a lexikální systém. SlavPrag 10, 1968, 275–283.
- Hrbáček, J. Zkratky a tvoření slov. NŘ 55, 1972, 124–130.
- Hrbáček, J. Jazykové zkratky v češtině, 1979.
- Jílek, F. Úspornost v řeči. NŘ 11, 1927, 57–63.
- Kol. autorů. Slovník zkratek, 1994.
- Kos, Z. Zkratky, značky, akronymy, 1983.
- MČ 1, 1986, 517–526.
- Pohnert, B. Ke zkratkám a značkám v technické literatuře. NŘ 56, 1973, 134–137.
- Romportl, M. Výslovnost zkratkových slov. NŘ 34, 1951, 46–50.
- Vlková, V. Pojmenování vzniklá z písmenkových zkratek. NŘ 67, 1984, 165–166.
- Viz také Zkracování, Truncation.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/ZKRATKA (poslední přístup: 24. 11. 2024)
Další pojmy:
slovotvorbaCzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka